Od té doby, co jsme se s manželem seznámili, jezdíme každým rokem na jaře do Průhonického parku obdivovat jeho voňavou krásu a hlavně rozkvetlé rododendrony. Myslím, že jsme ani jednou nevynechali, takže jsme tam letos byli po desáté. Většinou s námi jede kromě Vincíka aspoň jedna holka, tentokrát jeli dvě - Markéta s Rozi - a navíc ještě Markétin "kámoš" Jára.
Když jsme vyjížděli z domova - 100km od cíle - pršelo. Nevzdali jsme se a vyrazili. Když jsme přijížděli k Průhonicím bylo černočerné nebe. Nevzdali jsme to a pevně věřili, že se přežene sem tam kapka a bude hezky. A bylo! Bylo naprosto úžasně, dokonce svítilo lehce sluníčko....takže jsme si to náááramně užili!!!
 |
To je barva co.... |
 |
Růžově kvetoucí jahodníky... |
 |
je po dešti..... |
 |
konvalinkové pole |
 |
Vincík moc nerespektoval cesty určené pro pěší... |
 |
netuším, co to je, ale je to krásný |
 |
na keřích jim tam visej opičky |
 |
a když jsme nastupovali do auta, začalo lejt..... |
Moc pěkná tradice :-)
OdpovědětVymazatMarti, tak to vám to vyšlo s počasím skvěle :-) Průhonický park je krásný! Také jsme tam jednou stihli zajet na rododendrony, to byl Ondra ještě malinký v kočárku, tak to bude možná 10 let... Letos jsme pro změnu stihli Pražskou botanickou v době, kdy tam kvete pivoňková louka... také nádhera, doporučuji, a s deštěm jsme to tam měli stejně, sotva jsme sedli do auta, tak se spustil :-). Měj se hezky i v dnešním upršeném dni :-), Jana
OdpovědětVymazatMarti♥ krásná tradice a moc pěkné fotky :-))
OdpovědětVymazatTaková dálka a přesto jedete? Super. To to mám blíž a tak často se tam nedostanu. krásná opička.
OdpovědětVymazat