Tady můžete nakoupit

čtvrtek 28. června 2012

Suknička pro Markétku

Markétce jsem k narozeninám ušila ještě sukničku, krátkou, do pasu a dvouvrstvou - podle jejího přání. Látky si vybrala sama, jen nevěděla, že je vybírá na svou sukni. Velmi jsem se inspirovala u Barborky, tedy střih a postup je podle Ivanky, ale tu zdrhovací šňůrečku jsem okoukla právě u Barborky, za což jí moc děkuji...





středa 27. června 2012

Cestovní set

Moje první cestovka se dočkala svého znovuzrození.  Byla první a prodala se snad okamžitě. Psalo mi pak více lidí, jestli bych jim neušila tuto cestovní kabelu znovu, ale protože nerada šiju totožné kabelky víc jak dvakrát, statečně jsem žádosti odmítala. Jenže .... neodolala jsem látkám u Ivanky v obchůdku, prostě to nešlo -  tak moje předsevzetí šlo do kytek :o), potřebovala jsem ty látky něčím zaplatit, že jo.
Navíc zákaznice objednala k cestovce i dvě kosmetické taštičky. No snad se jí set bude líbit






sobota 23. června 2012

Prasátko Pepina a náš Vincík

Kdo zná pohádku o prasátku Pepině, tak jistě ví, co je nejoblíbenější činností celé rodiny Prasátkových. Ano, je to skákání v kalužích. Celá rodina se obuje do holínek a jdou hopsat v první louži, kterou potkají...
Náš Vicník tu pohádku miluje (a já taky - je to velmi mírumilovná vtipná a mnohdy poučná pohádka) - a tak jakmile pořádně napršelo, hupsnul do gumáčků a pořádně si to užil. V kalužích brzy došla voda, tak si vlezl do víka od pískoviště, které jsme zapomněli před deštěm přikrýt.



Vincík skáakal opravdu důkladně, ještěže si před akcí sundal tepláčky

Byla to pořádná buřina, terasa zůstala v troskách...

Kdyby byl bos, vyšlo by to nastejno :o)

čtvrtek 21. června 2012

Podsedák

Vincík už je velký kluk a vyrostl ze své zvýšené židličky, přišel čas posadit ho na židli velkou. Jenže zas není velký dost, aby se mohl pohodlně nabaštit, tak jsem mu ušila pod zadeček podsedák. Jenže... je moc velký, tak se tu válí na zemi a na židli musím ušít nový. Použila jsem své dlouho sušené látky firmy Moda Fabrics, původně plánované na kabelku. Vyzkoušela jsem si na něm volné prošívání, které dopadlo velmi nevalně. Až nebudu mít do čeho píchnout, tak budu párat a zkoušet znova, je to hřích takhle prznit tak krásné látky. Nicméně Vincíkovi se sedák líbil :o), a to je nejdůležitější. O tom, že mi nadržuje a že by se mu líbilo ušité cokoli, hlavně že je to od maminky, raději pomlčím ...



Naplnila jsem ho pohankovými slupkami, ale nebyl to dobrý nápad, je moc těžký...



středa 20. června 2012

Deka Papillon a šestnáctiny naší Markétky

Protože letos Rozárka maturovala a kolem svých narozenin měla moc učení, spojili jsme oslavu jejích narozenin s oslavou její o čtyři roky mladší sestřičky Markétky, které jsem šila taky deku. Tentokrát z překrásné kolekce Papillon, kterou nějakým zázračným způsobem Ivanka Belletka sehnala do svého čarokrásného obchůdku s látkami, přestože, jak jsem se přesvědčila, je tato kolekce firmy Moda Fabrics i ve světě totálně vyprodána. A Ivanka měla nejen Fat8set, ale i metráž na lem!
Po zkušenosti s Rozárčinou dekou jsem se už ani nepokoušela studovat nějaké složitější vzory, nařezala jsem rovnou čtverečky,  protože deky ve vintage stylu zkrátka nejlíp vypadají šité klasicky do čtverečků. Prošívala jsem cikcakem, až se deka vypere, bude kolek těch klikatých stehů taková pěkně namačkaná a tím pádem bude působit více vintage :o)
Markétka deku vůbec nečekala. Věděla, že šiju deku Rozárce a věděla, že to zabere hrůza času, tak ji ani nenapadlo, že bych stihla rovnou dvě. Však jsem si taky dala záležet, aby netušila a  nezahlédla ani nitku!
Radost byla o to víc veliká a myslím, že jsem se výběrem látek zase krásně strefila. Prý si v tom stylu zařídí celý pokojíček, až se přestěhujem.




Cedulínu vyšívala Mopsinka http://www.quilting-house.4fan.cz/


úterý 19. června 2012

Deka Athill Range a dvacetiny naší Rozárky...

Rozárce bylo v květnu dvacet let! V roce, kdy se narodila, bylo holčiček stejného jména v republice jenom 8 kousků :o), dneska je to jméno čím dál častější. Tak strašně to uteklo...
Dala jsem si dva úkoly. První byl dát do kupy fotky z celého jejího dětství a udělat z nich scrapalbum a ten druhý ušít jí patchworkovou deku ve vintage stylu    
No... to jsem si dala!
První úkol - scrapbookové album - jsem zvládla jenom s pomocí kamarádky a ten druhý už jsem zvládla vlastními silami a velmi jsem si ho užívala. Nastudovala jsem všechna videa s Belletkou, všechny rady ohledně šití dek, nakoupila Layer Cake a nějakou metráž na lemy, ve Vesně medvídka na zádíčka a pustila jsem se do šití.
Po zkouknutí několika překrásných složitých vzorů jsem usoudila, že k těmto látkám a ke stylu vintage se nic než čtverečky zkrátka nehodí a nařezala jsem z velkých čtverců čtverce menší. S poskládáním čtverečků mi pomáhala Markétka a trochu náš kocour, pak už jsem musela sama. A protože byla Rozárka pořád doma - měla zrovna svaťák a připravovala se na maturitu, šila jsem převážně po hlubokých nocích nebo když zrovna náhodou nebyla doma. A moc mě to bavilo, daleko víc, než šití tašek, to je vyloženě dřina, ale šití deky je relax, zvláště, když šijete pro někoho blízkého a dáváte do šití celé své srdce...

A myslím, že narozeniny to byly opravdu nezapomenutelné!




Cedulku s věnováním na památku jsem objednala u moc šikovné a ochotné Moniky Mops.




Scrapbook se mi moc líbí, ale absolutně jsem netušila, jak na něj, natož abych tušila, co to obnáší. Desítky hodin času, desítky různých razítek, razniček, udělátek, barviček, papírů a papírků... Naštěstí se mě ujala jedna velmi dobrá duše - maminka jedné holčičky od Vincíka ze školky, která scrapbook dělá a ty desítky hodin se mnou strávila a velmi obětavě a ochotně mi vše půjčila, poradila, pomohla.... Mám dojem, že jí to nikdy nemůžu dostatečně oplatit.
Zpočátku jsem si zoufala už jen z toho, že nemám dostatek potřebných fotek z Rozárčinýho dětství, protože když jsem narychlo odcházela od jejího táty, nechala jsem mu neprozřetelně všechny fotky a uvěřila jeho slibu, že mi je přiveze. Nepřivezl ani jednu. Zachránila mě moje mamka, která mi darovala své fotky, které z dětství mých holek měla. S několika stránkami mi pomohla Markétka a ty její stránky patří k těm nejkrásnějším.
A neuvěřitelné se stalo skutkem, Rozárka má své album! Až z toho byla dojatá...


čtvrtek 7. června 2012

Sukně


Po dlouhé  květované romantické sukni stonám už hodně dlouho. Zrovna tak dlouho se ji chystám si ušít. A opět mě k tomu postrčila až Ivanka - Bellet ve svém úúúžasném květnovém kursu.
Ušila jsem rovnou dvě,  první je dlouhá až příliš a protože jsem mrňavá, tak mi nějak nesedí...
Zato druhá je dlouhá tak akorát a krásně se mi hodí ke klobouku, který tím pádem nebude odsouzen pouze pro parádu na zahradu :o)





středa 6. června 2012

Šaty

Včera přišla Markétka ze zkoušky na módní přehlídku, která byla dneska, a konstatovala, že ty šaty, které vyráběla hezkých pár hodin ve výtvarce, se jí nějak nelíbí a že je bude předělávat.... Když v deset hodin večer skoro brečela u šicího stroje, že už nemůže, ujala jsem se šatů já a co bylo třeba ušít na stroji, jsem projela na Horizonu a bylo to cobydup. To jsme měly teprve přišito k obruči (hula hop). Nastala fáze vyplnění mezer mezi cáry. Původně si chtěla Markétka vyrobit asi milion látkových kytiček a ručně je přišívat na cáry, ale jelikož bylo dost hodin a únava pokročilá, vyřešily jsme to mašličkami.
Na módní přehlídce měla veliký aplaus a musela jít víckrát :o)