Tady můžete nakoupit

pondělí 23. dubna 2012

Strom...

Roste nám doma na chodbě strom vzpomínkovník :o) Zasadila ho Rozárka, má ohromný talent... Škoda, že se nedá přesadit, budeme ho muset nechat tady, až se budeme stěhovat...




To Brano na dveřích tam je kvůli kocourovi, který chodil čůrat Vincíkovi do postýlky...

takhle si vyzdobila spodní patro palandy

Takhle vylepšila pokoj

neděle 22. dubna 2012

Dinoušové

.... a od Markétky dostal Vincík vlastnoručně vyrobené dinosaury. Jsou z ovčího rouna - vyráběné suchým plstěním :o)






sobota 21. dubna 2012

Křídy

Vincík je dostal ke svátku od Rozárky :o)



Pomalovali jsme každou nerozbitou dlaždici na chodníku před barákem :o)

pátek 20. dubna 2012

Diamantová

Ne svatba, ale suknička. Další balonovka v pořadí, opět z batiky zakoupené u Ivanky, tentokrát z látky Diamonds rust od Avlyn. Nááádherná látka, super univerzální sukně ve velikosti 36-40 - vážně takové rozpětí velikostí díky vsazeným gumičkám, dá se nosit jako boková nebo výš do pasu, hodí se téměř ke všem barvám, tak jen doufám, že zmizí z obchůdku stejnou rychlostí, jako její předchůdkyně :o)







čtvrtek 19. dubna 2012

Kabelka pro Klárku

Naší Klárce bylo dneska 15 let.... Asi tak před měsícem jsem konzultovala s její nejlepší kamarádkou a sestrou v jedné osobě, z jakých látek by si myslela, že by Klárka chtěla kabelku, a Markétka vybrala kolekci Sugar od Patricie Bravo, ale nebyla si moc jistá... Ani já jsem si nebyla jistá, tak jsme se nakonec rozhodly, že před Klárku dáme ty čtyři bedny látek, co přes rok syslim, ať si vybere, stejně je jí jasné, že jí budu šít kabelku, protože je ze čtyř sester poslední, co jí ještě nedostala.... A ještěže jsme to udělaly! Vybrala si totiž látku, kterou jsem původně koupila u Belletky pro nejstarší Rozárku a která vůbec není sugar :o) Překvapila....






neděle 15. dubna 2012

Sluníčko

Včera měl náš Vincík svátek, sice v kalendáři je Vincenc s "c" na konci, ale tu naší podobu jména v kalendáři nenajdeme, tak slavíme 14. 4.. Vincent znamená vítěz a ten náš Vítěz je už pět let naše malé slunce ...



..... záhony

Včera bylo oproti škaredým předpovědím opravdu překrásně, celý den svítilo sluníčko a kolem poledne se udělalo i poměrně teplo. Náramně se nám to hodilo, protože jsme už nutně potřebovali přestěhovat naše mladé jahodníky, které jsem na podzim vytřídila a připravila, na nové místo - do nové zahrady. Háček byl v tom, že v té nové zahradě je kromě pár starých stromů značně zdevastovaný "trávník", na kterém se celé roky pásly koně.. Takže trávník značně zdevastovaný a prohnojený. Vypadá takto:





Vyzbrojeni rýčem a motikou jsme se jali tento zázrak zušlechtit:

Vincík je pracant :o)
 Manžel s vypětím svých hlavně duševních sil zryl, já jsem s vypětím všech svých sil okopala, přikryli jsme dílo plachtou a mohli jsme sázet. První záhon jsem okopávala s vervou, spočítala jsem si, za jak dlouho to asi tak budu mít hotové.... a u druhého záhonu jsem málem doslova padala na pusu vyčerpáním.... a to, že se blíží druhá hodina odpolední a děti dosud neobědvali, mě vůbec nedojímalo :o) Zachránil mě manžel, záhon dookopal, vyďoubal díry a výsledné dílo i zalil a dokonce nás všechny vzal na pizzu do Jičína, takže jsem ani nemusela vařit.

Vidíte dobře - jsou to Trosky!

A tady zase Hrubá Skála, ale je špatně vidět...

Tady už je to lepší, že...

přiblížené Trosky

Po čtyřech hodinách plahočení....



A tohle ještě zbylo....
Fakt jsme se ve dvou lidech 4 hodiny v kuse snažili založit dva záhonky a výsledek byl, mírně řečeno, žalostný.... ale jak my jsme na to byli pyšní!!!  :o)  Doufám jen, že ty jahodníky to přežijou. Zbylo jich ještě tak na další půlzáhon, ale na to jsme fakt už neměli sílu a navíc děti měly ten hlad :o)
Tomu bych vážně nevěřila, jaká je to dřina, hluboce se skláním nad babkou s motykou, kterou snědl Otesánek a nad všemi lidmi, kteří se živí farmařením. Bolí mě doslova celé tělo, s každým pohybem objevuji svaly, o kterých jsem dosud neměla ani potuchy, že je vlastním :o)
Tento způsob života nám jednoznačně prospěje!

pátek 13. dubna 2012

Srdíčkování a kytičkování


Znovuobjevila jsem svět háčkování.... háčkovávála jsem už jako malé dítko, marně přemýšlím, kdo mě to naučil, ale myslím, že paní vychovatelka v léčebně v Luži Košumberku, kde jsem ležela skoro dva roky, tak na podobné dovednosti bylo času dost a dost. Tenkrát jsem háčkovala prostírání pod hrnečky. Nebo to vlastně nebylo háčkování, to bylo šití lýkem na papírové šabloně! No jsem popleta... ale vím jistě, že paní vychovatelka Anežka mě naučila nejen šití zvířátek z koženky, lýkové šití a drhání provazových závěsů, ale naučila mě i laskavosti a trpělivosti. Přestala jsem díky ní každou noc brečet do polštáře steskem po mamince a začla jsem se těšit na každý další den, kdy přijde laskavá a milá Anežka a něco nového mě naučí a pochválí mě, jaké dělám pokroky.... Občas si na ni vzpomenu, byla stařičká a krásná...
No a to háčkování jsem se vlastně naučila sama podle časopisu, asi Praktická žena to byla, taková zažloutlá celá byla, ne tak krásná jako Anežka  :o) Jsem popleta, no...




Našemu kocourkovi se ty barevný mrcásky moc líbí


tuhle krásu jsem okoukala na mém oblíbeném blogu Attic

Bylo dneska krásné světlo...


Tohle už není háčkování, to jsou vajíčka nasbíraná za několik let dozadu - dílo dětí

čtvrtek 12. dubna 2012

Háčkovaný klobouček

Pletené čepice jsou již poněkud out, a protože mi to motání už chybělo, pustila jsem se do háčkování. Nejdřív jsem začala na velikonoční výzdobu s výrobou kytiček a srdíček a teď už jsem se kapku rozmáchla a vznikl holčičí klóbrc. Snad ho prodám, jinak by ho musel nosit Vincík, protože našim holkám je už poněkud malý :o)




Trošku jsem ho vylepšila srdíčkem...



středa 11. dubna 2012

Konečně další šití - kabelka z UA

Tuhle krásku jsem šila opravdu hooodně dlouho, vzhledem k tomu, jak jsme byli posledních pár týdnů zdravotně odrovnaní. Ale už je na světě, konečně! Použitá látka - legendární kolekce Studia E - Urban Angel, tentokrát písmenková tmavě šedá. Potřebuji jen dokoupit zkracovací sponu v niklovém provedení, mám samé staromosazné, které kupuji kvůli barvě svých štítků, ale k té šedostříbrné látce mi staromosaz nějak nesedla, mám tudíž i štítek ve starostříbrné variantě.
A abych nezampomněla, stříh je samozřejmě slavná Jasmína od Belletky :o), šiju jí moc ráda....
A je na prodej zde

Fakt je to starostříbrná....



vnitřek je z nádherné české bílé bavlny s ještě bělejšími lístečky