Tady můžete nakoupit

úterý 19. června 2012

Deka Athill Range a dvacetiny naší Rozárky...

Rozárce bylo v květnu dvacet let! V roce, kdy se narodila, bylo holčiček stejného jména v republice jenom 8 kousků :o), dneska je to jméno čím dál častější. Tak strašně to uteklo...
Dala jsem si dva úkoly. První byl dát do kupy fotky z celého jejího dětství a udělat z nich scrapalbum a ten druhý ušít jí patchworkovou deku ve vintage stylu    
No... to jsem si dala!
První úkol - scrapbookové album - jsem zvládla jenom s pomocí kamarádky a ten druhý už jsem zvládla vlastními silami a velmi jsem si ho užívala. Nastudovala jsem všechna videa s Belletkou, všechny rady ohledně šití dek, nakoupila Layer Cake a nějakou metráž na lemy, ve Vesně medvídka na zádíčka a pustila jsem se do šití.
Po zkouknutí několika překrásných složitých vzorů jsem usoudila, že k těmto látkám a ke stylu vintage se nic než čtverečky zkrátka nehodí a nařezala jsem z velkých čtverců čtverce menší. S poskládáním čtverečků mi pomáhala Markétka a trochu náš kocour, pak už jsem musela sama. A protože byla Rozárka pořád doma - měla zrovna svaťák a připravovala se na maturitu, šila jsem převážně po hlubokých nocích nebo když zrovna náhodou nebyla doma. A moc mě to bavilo, daleko víc, než šití tašek, to je vyloženě dřina, ale šití deky je relax, zvláště, když šijete pro někoho blízkého a dáváte do šití celé své srdce...

A myslím, že narozeniny to byly opravdu nezapomenutelné!




Cedulku s věnováním na památku jsem objednala u moc šikovné a ochotné Moniky Mops.




Scrapbook se mi moc líbí, ale absolutně jsem netušila, jak na něj, natož abych tušila, co to obnáší. Desítky hodin času, desítky různých razítek, razniček, udělátek, barviček, papírů a papírků... Naštěstí se mě ujala jedna velmi dobrá duše - maminka jedné holčičky od Vincíka ze školky, která scrapbook dělá a ty desítky hodin se mnou strávila a velmi obětavě a ochotně mi vše půjčila, poradila, pomohla.... Mám dojem, že jí to nikdy nemůžu dostatečně oplatit.
Zpočátku jsem si zoufala už jen z toho, že nemám dostatek potřebných fotek z Rozárčinýho dětství, protože když jsem narychlo odcházela od jejího táty, nechala jsem mu neprozřetelně všechny fotky a uvěřila jeho slibu, že mi je přiveze. Nepřivezl ani jednu. Zachránila mě moje mamka, která mi darovala své fotky, které z dětství mých holek měla. S několika stránkami mi pomohla Markétka a ty její stránky patří k těm nejkrásnějším.
A neuvěřitelné se stalo skutkem, Rozárka má své album! Až z toho byla dojatá...


4 komentáře:

  1. Deka je nádherná a už na pohled ňuchňací....
    A to album úplně dojemné.
    ROzárce opožděšně všechno nejlepší.

    OdpovědětVymazat
  2. naozaj nádherná, romantická deka ... aj ja by som sa do nej hneď zatočila, len pre ten pocit, hoci mam 29,5 stupna v miestnosti :)

    OdpovědětVymazat
  3. Teda, deka mě dostala... je nádehernáááá!!! Práce to byla evidentně obrovská, ale "Rozárce s láskou máma" mě dostalo na kolena, zamáčkla jsem normálně slzu... a při těch dvou stránkách ze scrap alba druhou a třetí a čtvrtou... moc krásné dárky! Takové umí jen mámy... pá, L.

    OdpovědětVymazat
  4. Marťulko, ta deka je tak úžasnáááá, že Ti ji musím pochválit i tady na Tvém blogu:o). Je to naprosto božíííí čmaněníčko a ke všemu ještě s velkou láskou tvořené. Přeji Rozárce kouzelné narozeniny:-D. Ta druhá deka ovšem taky nemá chybičku. Překrásné látky a celé provedení. Holky z nich musely být urkitě mega nadšené... Páčko Míša

    OdpovědětVymazat

Děkuji mockrát za krásné komentáře!