Suknička pro Markétku

Markétce jsem k narozeninám ušila ještě sukničku, krátkou, do pasu a dvouvrstvou - podle jejího přání. Látky si vybrala sama, jen nevěděla, že je vybírá na svou sukni. Velmi jsem se inspirovala u Barborky, tedy střih a postup je podle Ivanky, ale tu zdrhovací šňůrečku jsem okoukla právě u Barborky, za což jí moc děkuji...

Cestovní set

Moje první cestovka se dočkala svého znovuzrození.  Byla první a prodala se snad okamžitě. Psalo mi pak více lidí, jestli bych jim neušila tuto cestovní kabelu znovu, ale protože nerada šiju totožné kabelky víc jak dvakrát, statečně jsem žádosti odmítala. Jenže .... neodolala jsem látkám u Ivanky v obchůdku, prostě to nešlo -  tak moje předsevzetí šlo do kytek :o), potřebovala jsem ty látky něčím zaplatit, že jo.
Navíc zákaznice objednala k cestovce i dvě kosmetické taštičky. No snad se jí set bude líbit

Prasátko Pepina a náš Vincík

Kdo zná pohádku o prasátku Pepině, tak jistě ví, co je nejoblíbenější činností celé rodiny Prasátkových. Ano, je to skákání v kalužích. Celá rodina se obuje do holínek a jdou hopsat v první louži, kterou potkají...
Náš Vicník tu pohádku miluje (a já taky - je to velmi mírumilovná vtipná a mnohdy poučná pohádka) - a tak jakmile pořádně napršelo, hupsnul do gumáčků a pořádně si to užil. V kalužích brzy došla voda, tak si vlezl do víka od pískoviště, které jsme zapomněli před deštěm přikrýt.

Vincík skáakal opravdu důkladně, ještěže si před akcí sundal tepláčky

Byla to pořádná buřina, terasa zůstala v troskách...

Kdyby byl bos, vyšlo by to nastejno :o)

Podsedák

Vincík už je velký kluk a vyrostl ze své zvýšené židličky, přišel čas posadit ho na židli velkou. Jenže zas není velký dost, aby se mohl pohodlně nabaštit, tak jsem mu ušila pod zadeček podsedák. Jenže... je moc velký, tak se tu válí na zemi a na židli musím ušít nový. Použila jsem své dlouho sušené látky firmy Moda Fabrics, původně plánované na kabelku. Vyzkoušela jsem si na něm volné prošívání, které dopadlo velmi nevalně. Až nebudu mít do čeho píchnout, tak budu párat a zkoušet znova, je to hřích takhle prznit tak krásné látky. Nicméně Vincíkovi se sedák líbil :o), a to je nejdůležitější. O tom, že mi nadržuje a že by se mu líbilo ušité cokoli, hlavně že je to od maminky, raději pomlčím ...

Naplnila jsem ho pohankovými slupkami, ale nebyl to dobrý nápad, je moc těžký...

Deka Papillon a šestnáctiny naší Markétky

Protože letos Rozárka maturovala a kolem svých narozenin měla moc učení, spojili jsme oslavu jejích narozenin s oslavou její o čtyři roky mladší sestřičky Markétky, které jsem šila taky deku. Tentokrát z překrásné kolekce Papillon, kterou nějakým zázračným způsobem Ivanka Belletka sehnala do svého čarokrásného obchůdku s látkami, přestože, jak jsem se přesvědčila, je tato kolekce firmy Moda Fabrics i ve světě totálně vyprodána. A Ivanka měla nejen Fat8set, ale i metráž na lem!
Po zkušenosti s Rozárčinou dekou jsem se už ani nepokoušela studovat nějaké složitější vzory, nařezala jsem rovnou čtverečky,  protože deky ve vintage stylu zkrátka nejlíp vypadají šité klasicky do čtverečků. Prošívala jsem cikcakem, až se deka vypere, bude kolek těch klikatých stehů taková pěkně namačkaná a tím pádem bude působit více vintage :o)
Markétka deku vůbec nečekala. Věděla, že šiju deku Rozárce a věděla, že to zabere hrůza času, tak ji ani nenapadlo, že bych stihla rovnou dvě. Však jsem si taky dala záležet, aby netušila a  nezahlédla ani nitku!
Radost byla o to víc veliká a myslím, že jsem se výběrem látek zase krásně strefila. Prý si v tom stylu zařídí celý pokojíček, až se přestěhujem.

Cedulínu vyšívala Mopsinka http://www.quilting-house.4fan.cz/