Vincíkova křídla

Vincíkovi přestěhování na venkov velice prospívá. Celé dny tráví prozkoumáváním zahrady, tedy zatím jen části zahrady, protože má nakázáno být u baráčku, abych na něj pořád viděla. Ve spodní části zahrady máme totiž nedodělané odpadní strouhy z čističky, které jsou plné vody a bahna a já mám panický strach, aby mi tam nespadl. Sice nejsou tak hluboké, aby tam nestačil, ale známe to, náhoda je blbec a případů, kdy se "dítě utopí v louži" je taky dost...
Dnes měl Vincík ohromný nápad. Vyrobí si křídla a bude lítat jako pták. Potřeboval k tomu jen izolepu a deset listů z ořešáku, který už třetím rokem nemá ani ořech.

 Listy si jeden po druhém nalepil na prstíky a vylezl na hromadu hlíny, kterou jsem ještě nestihla rozhrabat na budoucí trávník (spíš jsem nestihla vyplít plevel pod tím budoucím trávníkem).

A skočil... opravdu si myslel, že poletí, byl, chudáček, zklamaný... Tak jsem mu poradila, ať to zkusí s rozeběhem a snažila jsem se zachytit foťákem, že se opravdu chvilinečku nedotýká země a tudíž - letí.

Jenže se mi to zachytit nepovedlo a navíc, takovýto "let" Vincíka neuspokojil... Myslím, že žádná listová křídla ani nepotřebuje. On má andělská, jen o nich neví.

 Kéž mu vydrží hodně dlouho schopnost létat na křídlech své nekonečné fantazie. Při tom hrabání hlíny a pletí plevele si spolu hrajeme nekonečné hry typu: já jsem jako horolezec a jmenuju se Koníček (druhý den se jmenuje Pejsek a je princ nebo dnes byl Kočička) a ty jsi jako víla Medovláska a já musim zachránit princeznu Rusovlásku a zlej pirát mi v tom chce zabránit  a....
Strašně si to užívám... :o)