Přijímačkový polštář

Po třech velmi napjatých dnech a neklidných nocích se ta moje cácorka (skoro patnáctiletá) vokatá dočkala odměny. Je PŘIJATÁ na oba gymply, na které se hlásila!!!
Já bych z toho neměla takové nervy, byla jsem si víceméně jistá, že to tak dopadne, protože nenosí domu jinou známku než jedničku tisíckrát podtrženou, ale když jsem ji viděla, jak vylezla ze dveří, za kterými psala přijímačky, zapochybovala jsem. Bledá, ubulená... že to zvorala, že pár otázek ani nestihla...  všude davy, podle nás, vysmátých dětí, které to zjevně nezvoraly... venku pršelo jen se lilo... Do večera brečela, dokonce jsem jí i dala čtvrtku Neurolu, aby se uklidnila před dalšími přijímačkami.
Druhý den se situace opakovala s tím rozdílem, že venku nepršelo. Buleli jsme obě. Večer jsme se dozvěděli, že  se dostala na ten druhý gympl. Jenže lepší by byl ten první...
Dneska, místo došívání polštářku do Pillow party, který Markétce věnuju, sedím celé dopoledne u počítače a klikám stále na kulatou šipečku - stále dokola aktualizuju stránku gymplu. Až konečně se stránka změnila v tabulku. Srdce až v krku, hledám její číslo a ....nacházim!
Umístila se jako devátá. Brečela jsem asi hodinu, netušila jsem, jaká jsem hysterka...
A tady je ta odměna

Velikonoční

Ať máte voňavé mazance, barevná vajíčka a na tvářích úsměv :o)